Čím déle jsem na Bali, tím víc mi přijde, že jediný rozdíl mezi Balijci a Thajci je v tom, že Thajci mají vlastní písmo. Oba národy tvoří lidé, kteří jsou za všech okolností usměvaví, dobrosrdeční a laskaví.

Dnešek jsem věnoval odpočinku. Dopoledne jsem dospával spánkový deficit z předchozích dní a odpoledne byl pěší výlet po okolí. Restaurace, kterou jsem si vybral na večeři přes Trip Advisor, byla zavřená. Zato jsem cestou našel místní aquapark a shlédnul hudební vystoupení zdejšího uměleckého chlapeckého spolku. Večer jsem zjistil, že jeden z mých sousedů vlastní firmu, která sídlí o patro výš nad firmou, ve které pracuji.

Dnešek byl první pohodový den. Při včerejší debatě o času odjezdu na dnešní výlet se na mě všichni dívali jako na blázna, když jsem byl pro 9. hodinu a přehlasovali mě ti, co byli pro 8. hodinu. Ráno se odjíždělo pár minut po deváté. No stress.

Začíná to skvěle. V noci mi dělal společnost otravný komár, šváb, a jeden kříženec kobylky a škvora. V půl páté ráno se předháněli muslimové a hinduisté, kdo mě více naštve svými tklivými, ale o to více hlasitými modlitbami. Ani nevím, kdo vyhrál… Každopádně by jim někdo měl říct, že žijí ve 21. století a své modlitby mohou poslouchat přes rádio, televizi nebo internet, a nerušit tak ateisty, kteří chtějí v půl páté ještě spát.

Tak konečně přišel ten den, kdy mi letí letadlo na Bali. Nezbývalo, než se sbalit a vyrazit na letiště. Jako mazák jsem provedl sám check-in u koisku, abych se vyhnul půlhodinové frontě a zamířil si to do krátké fronty pro lidi, kteří již mají palubní vstupenku. Tam si mě však vyhmátl zřízenec letiště, že ta krátká fronta je jenom pro lidi, kteří si provedli check-in přes web nebo přes mobilní aplikaci a odvedl mě do té půlhodinové fronty.

Připojili jste počítač přes HDMI kabel k televizi a vidíte obraz, ale nejde vám zvuk?

Pak vyzkoušejte následující postup: