Thajsko je země, kde neexistují žádná pravidla. Nikde a v ničem. Existují určité společenské normy, ale to je spíše jistá forma doporučení než něco závazného. Nejvíce fascinující jsou asi silniční pravidla. Existuje jediné (doporučené) pravidlo – jezdí se vlevo. Semafory téměř neexistují. Co se týče přednosti na křižovatce, tak přednost má ten, kdo vjede do křižovatky první. Pokud vjedou do křižovatky dvě vozidla zároveň, tak přednost má to, které jako první zatroubí. Pokud i obě vozidla troubí zároveň, tak přednost má to těžší. Na motorce se jezdí v 80 % případů bez helmy a v průměru ve dvou lidech. Děti sedí na motorce vzadu, na skútru stojí před řidičem. Dětské helmy neexistují.

Další věcí, která mě tu fascinuje, je venkovní vedení kabeláže. Desítky až stovky kabelů natažených nad každou ulicí, někdy i s cívkou rezervního kabelu. Pokud projdete pod stojanem s vysokým napětím, slyšíte nad sebou zlověstné jiskření. Jak s tímhle systémem dokážou Thajci opravovat přetržený kabel, netuším.

Dnes jsme podnikli celodenní výlet lodí na 4 okolní ostrovy včetně ostrovů Jamese Bonda. Ty ostrovy se tak nejmenují, pouze místní je tak přejmenovali poté, co se zde natáčela bondovka Muž se zlatou zbraní. Na dvou ostrovech nás vzali na kajacích do jeskyní ve skalách, na jednom ostrově jsme mohli krmit banány divoké opice. Při odjezdu začal jeden z průvodců pískat na píšťalku a kolem lodi se slétlo hejno orlů.

přečíst více

„Halóóó masáááž? Masáž bum-bum?“

„Taxi! Taxi!“

„Tak-tuk!“

„I love you!“

To jsou nejčastější věty, která na vás budou pokřikovat v Patongu. Vůbec celé tohle město je jeden velký bordel v obou významech toho slova. Tady si ani nemůžete půjčit motorku bez toho, aniž by vám obsluha nenabízela k motorce i „masáž bum-bum“.

Dnešek je věnován odpočinku, úpravě fotek a aktualizaci blogu. Večer opět procházka ve městě. Na večeři jsme šli do restaurace se Švédským stolem, kde za 180 BHT (120 Kč) kromě hesla Sněz co můžeš, razili i heslo Sněz, co si dokážeš uvařit. Všechny suroviny totiž nabízeli v syrovém stavu a bylo na každém, aby si je upravil na kotlíku umístěném na jídelním stole. A aby se člověk neztrapnil, tak samozřejmě musel vše nabírat hůlkami. Takže jsem se moc nenajedl. Ostatní spolucestovatelé si nacpali své žaludky až k prasknutí, ale moc dlouho jídlo ve svém trávicím traktu neudrželi.

přečíst více

Konečně jsme našli v Patongu hotel na úrovni za přijatelnou cenu 1.000 BHT (664 Kč) za pokoj pro dva. Zajímavé je, že zdejší kanalizace není uzpůsobená na toaletní papír, takže i ve kvalitním hotelu je nutné si nakonec omýt hýždě vodou z hadice na toaletě, utřít toaletním papírem a ten vyhodit do koše. Večer jsme strávili kontrolou zdejších nočních podniků, kde místní ženy ukazují své umění.

přečíst více

Ráno jsme si najali tuktukáře a navštívili v Ayutthaye floating market – trh, který se rozkládá na velkém molu a na loďkách, které zde kotví. Pak byla na programu návštěva chrámu s obrovským Buddhou a odlet na Phuket, pobřeží Patong. Ostrov Phuket je turistické centrum, takže jsou zde ceny 3x vyšší, než jinde v Thajsku. Minimální cena za taxík je tu 150 BHT (100 Kč). Přes hodinu jsme běhali po Patongu ve snaze najít vyhlídnutý hotel. Když jsme jej konečně našli, tak nám na recepci řekli, že je možné si koupit pokoj pouze přes agenturu, a že nám tudíž pokoj dát nemohou. Tak jsme další 2 hodiny hledali náhradní ubytování, nakonec se podařilo.

přečíst více

Dnes jsme se přesunuli do města Ayutthaya [ajutajá], které je plné starobylých chrámů. Ubytovali jsme se v hotelu s bazénem a najmuli si tuktuka, který nás 5 hodin vozil po památkách ve městě. Největší atrakcí však bylo pro mě focení se slonem.

Na každém rohu tu jsou stánkaři nabízející zvláštní jídlo: Vezme se palačinkové těsto, udělá se placka, na ní se položí banán nakrájený na kolečka, jedno vajíčko, trocha másla, okraje palačinky se uzavřou nahoře a hodí se to na pánvičku. Nakonec se to posype cukrem. A výsledek není špatný.

přečíst více

Dnes jsme se rozhodli navštívit místní národní park. Domorodá žena nás vzala na procházku pralesem, kde se nám naskytla příležitost spatřit lesní zmiji, včelí hnízdo a divoké opice včetně tlupy makaků. Od 18. hodiny, kdy začíná zacházet slunce, je šance spatřit i divoké slony. Měli jsme to štěstí, že jsme potkali u cesty celou rodinku. Jeden slon nám přímo před autem přešel přes cestu.

přečíst více