Bali – 20. den – odlet

Poslední den na Bali jsem si chtěl užít naplno. A vcelku se to povedlo.

Ráno mě vzal Kris do ptačího parku. Vstupné 400.000 Rp (720 Kč) mě málem porazilo, ale stálo to za to. Na rozlehlém parku se nacházejí voliéry s nádhernými ptáky. Některé jsou tak velké, že můžete vejít dovnitř a chodit mezi ptáky. Spousta ptáků – zejména papoušků – se ale volně pohybuje po parku a z nějakého důvodu neuletí. Na ty si můžete sáhnout, nebo se s nimi vyfotit. Jeden papoušek mi při focení sebral čepici a nechtěl ji za nic na světě pustit. Pomohl až zřízenec, který měl u sebe sprej s vodou. Jakmile ji vytáhl, papoušek pochopil, co se stane, když čepici nepustí, a vrátil mi ji.

Po ptácích jsem navštívil muzeum domů Taman Nusa. Věděli jste, že něco takového existuje? Na jednom místě tu najdete stovky domů z Indonésie a okolí, které Balijci rozřezali, převezli sem a tady zase sestavili. Výstavu oživují ukázky dobových řemesel a umění. Sami si můžete vyzkoušet zahrát na hudební nástroje, o kterých jste v životě ani neslyšeli. Výstava je to hezká, ale je spíše určena pro milovníky domů a architektury. Na mě byly ty dvě hodiny, které jsem tu strávil, už docela dost.

Pak už jen poslední večeře v oblíbené restauraci a cesta na letiště. V Ruzyni (pardon, vlastně ve Václavu Havlovi) jsem měl tolik zavazadel, že mi udělali ještě jednu prohlídku pod rentgenem. Prý jestli nemám alkohol nebo cigarety. :-)

A to je z Bali vše.

Pokud se někdy rozhodnete do této země zavítat, tak vám mohu vřele doporučit mého průvodce Krise. Je spolehlivý, vždy usměvavý a snažil se mi plnit přání ještě dřív, než jsem je vyslovil. Pro každou situaci má náhradní plán a vždy si ví rady.

Celým jménem se jmenuje Krisna Nyoman Prasasti, ale nechává si říkat Kris. Můžete ho kontaktovat e-mailem na krisnaprasasti046(zavináč)yahoo.co.id nebo telefonem na +62 878 6060 7272. Používá i WhatsApp.


Chcete mi něco říct? Tak mi to řekněte.