Všichni Balijci věří v karmu. Jezdíš jako blázen? Pak se nejspíš vybouráš. To je karma. Moc piješ? Pak budeš mít ráno kocovinu. Taky karma. Chováš se k lidem mile? Pak se budou chovat mile oni k tobě. I to je karma v podání místních lidí.

Čím déle jsem na Bali, tím víc mi přijde, že jediný rozdíl mezi Balijci a Thajci je v tom, že Thajci mají vlastní písmo. Oba národy tvoří lidé, kteří jsou za všech okolností usměvaví, dobrosrdeční a laskaví.

Dnešek jsem věnoval odpočinku. Dopoledne jsem dospával spánkový deficit z předchozích dní a odpoledne byl pěší výlet po okolí. Restaurace, kterou jsem si vybral na večeři přes Trip Advisor, byla zavřená. Zato jsem cestou našel místní aquapark a shlédnul hudební vystoupení zdejšího uměleckého chlapeckého spolku. Večer jsem zjistil, že jeden z mých sousedů vlastní firmu, která sídlí o patro výš nad firmou, ve které pracuji.

Dnešek byl první pohodový den. Při včerejší debatě o času odjezdu na dnešní výlet se na mě všichni dívali jako na blázna, když jsem byl pro 9. hodinu a přehlasovali mě ti, co byli pro 8. hodinu. Ráno se odjíždělo pár minut po deváté. No stress.

Začíná to skvěle. V noci mi dělal společnost otravný komár, šváb, a jeden kříženec kobylky a škvora. V půl páté ráno se předháněli muslimové a hinduisté, kdo mě více naštve svými tklivými, ale o to více hlasitými modlitbami. Ani nevím, kdo vyhrál… Každopádně by jim někdo měl říct, že žijí ve 21. století a své modlitby mohou poslouchat přes rádio, televizi nebo internet, a nerušit tak ateisty, kteří chtějí v půl páté ještě spát.