Svědectví z ukrajinsko-ruského konfliktu III.

Další výběr zajímavých komentářů, které by neměly ujít vaší pozornosti.

Tento článek navazuje na články Svědectví z ukrajinsko-ruského konfliktu I. a Svědectví z ukrajinsko-ruského konfliktu II..

Prochanovův rozhovor se Strelkovem konfrontuje Putinovy užitečné idioty

Ruský list Zavtra publikoval rozhovor publicisty Alexandra Prochanova s bývalým velitelem východoukrajinských povstalců, ruským záložním důstojníkem a bělogvardějcem Igorem Girkinem-Strelkovem ZDE. Strelkov vysvětluje, že srpnový protiútok ve směru na Mariupol vedly ruské jednotky, jimž byly v té době podřízeny také jednotky separatistů. Organizované ruské útvary ovšem, jak tvrdí Moskva a ti kdo po ní otrocky opakují, na Ukrajině údajně nikdy nebyly – pouze jednotliví “dobrovolníci na dovolené”, i když podle jarního prezidentského výnosu státní zaměstnanci nesmějí trávit dovolenou v zahraničí.

Girkin zcela jednoznačně přiznává, že nepokoje v donbaské oblasti byly vyvolány ruskými agenty, kteří měli nemalé potíže s tím nalézt vůbec někoho, kdo by byl ochoten se tohoto povstání zúčastnit. A dále: „Spoušť k válce jsem stiskl já. Kdyby naše jednotka nepřekročila hranice, všechno by dopadlo jako v Charkově a Oděse.“ (Místa, kde lokální nepokoje proti centrální ukrajinské vládě byly velmi rychle potlačeny.)


Na třicet tisíc Rusů bojovalo na východě Ukrajiny na straně separatistů. Uvedl to v rozhovoru pro ruské vysílání Rádia Svoboda ruský komunistický poslanec Vjačeslav Tětěkin, který chce v parlamentu prosadit zákon, aby získali statut veteránů a nebyli stíháni za službu v cizím vojsku

Na Ukrajině bojovalo na 30 tisíc ruských dobrovolníků, tvrdí ruský poslanec

Ruský zákon trestá službu v cizím vojsku až patnáctiletým vězením. Rusové bojující na ukrajinském Donbasu na straně východoukrajinských separatistů ale podle komunisty Tětěkina plní ruské státní zájmy, i když podle něj na Ukrajinu odešli bojovat z vlastní vůle.

Mnozí tam byli podle svědectví rodin vysláni přímo svými veliteli, ale většinou jim doporučili, aby vystoupili z armády. Moskva se chce za každou cenu vyhnout tomu, aby byla právně považována za jednu z bojujících stran.


Kreml tiše podporuje síť, která posílá tisíce ruských veteránů do války v Donbasu

Kremlin Quietly Supports Network That Sends Thousands of Russian Veterans to Donbas War (EN)

Vladimir Yefimov, vysloužilý armádní důstojník, organizuje v Jekatěrinburgu odchod vojenských veteránů 1000 kilometrů daleko na jihovýchod Ukrajiny, aby zde bojovali za Rusko. Zatímco rozmístění ruských vojsk a neoficiálních ruských „dobrovolníků“ na Ukrajině není nic nového, Yefimov nově popisuje, jak jsou ruští vojenští veteráni vybíráni, organizováni a placeni, aby se zapojili do války na Ukrajině. Ve svém popisu zdůrazňuje, že armáda ruských „dobrovolníků“ funguje minimálně za tiché podpory Kremlu.

Yefimov je bývalý důstojník speciálních jednotek (Spetsnaz), který v rozhovoru pro Yekaterinburg Online řekl, že v roce 2014 poslal do válečné zóny v Donbasu 150 až 200 bojovníků. Mnoho lidí je prý ovlivněno propagandou Kremlem kontrolovaných médií.

Ruští bojovníci byli nejprve posíláni na Ukrajinu jako „doprovod“ pro kamiony Červeného kříže, říká Yefimov, nyní jsou odesíláni prostřednictvím „humanitárních konvojů“, na které dohlíží polovojenské Ministerstvo mimořádných situací. Šéf moskevského Červeného kříže Igor Trunov řekl, že vyslání ruských „humanitárních konvojů“ na Ukrajinu je porušením mezinárodního humanitárního práva. Podle něj je pravděpodobné, že „Putinovy konvoje“ vezly zbraně na území ovládané separatisty. „Je zde mezinárodní právo. Co je zač to Ministerstvo pro mimořádné situace? Je to polovojenský orgán ruského státu. A jako polovojenská struktura vstoupilo ministerstvo na území jiného státu? … To je invaze. To je porušení práva; to je nepřípustné.


Rusko zaplatí za Krym reparace, míní exporadce Putina

„Doufám, že tento akt agrese bude uznán za neplatný a Krym se vrátí ke svému právoplatnému majiteli,“ prohlásil Andrej Illarjonov, někdejší ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina. „Rusko bude muset v takové nové situaci platit Ukrajině reparace za porušení mezinárodního míru, uznaných hranic. Za škody, které Rusko Ukrajině způsobilo.“


Další Putinova kritička je ve vězení

Předsedkyně buďonovské pobočky nevládní organizace Výbor Matek ruských vojáků Ljudmila Bogatenkovová obvinila v srpnu 2014 ruskou vládu, že tajně posílá vojáky bojovat na Ukrajinu.

Teď ji zadržela policie stavropolské oblasti a obvinila z podvodu, píše list Moscow Times. 73letá aktivistka je ve vazbě, aniž úřady zveřejnily podrobnosti o povaze jejího obvinění.

Petrohradská pobočka Matek ruských vojáků uvedla, že policie před zatčením Bogatenkovové provedla v buďonovském sídle výboru razii.

Bogatenkovová v srpnu jako první veřejně obvinila ruskou vládu, že posílá ruské vojáky bojovat proti ukrajinské armádě. Uvedla, že vojáci z posádky v Dagestánu za to dostávají 250.000 rublů, v přepočtu asi 7000 dolarů.


Wałęsa pro Aktuálně.cz: Ruské tanky mohou být brzy i v Česku

„Rusko je ve svém společenském vývoji, ve stylu své politiky, zpožděné minimálně o 30 let. Namísto inteligentního, civilizovaného řešení ukrajinské krize do ní posílá zbraně a tanky. To je hloupé, směšné, zbabělé a musí to budit odpor.

Chceme mít dobré vztahy s Ruskem, vážíme si ho, nechceme s ním bojovat, ale musí se chovat jako civilizovaná země. Na nás je, abychom mu v této situaci pomohli. A pomůžeme mu hlavně tím, že budeme jednotní, rozhodní a nedovolíme mu ničit svobodu kohokoli jiného.“


Média spolkla Putinovi pět ruských mýtů, které pomohly Putinovi k vítězství na Ukrajině:

The Media Has Swallowed Five Russian Myths That Have Helped Putin Win In Ukraine (EN)

Mýtus 1: Vykreslování území Ukrajiny jako historického území Ruska.

Mýtus 2: Východní Ukrajinci požadovali od Ruska ochranu před novou vládou.

Mýtus 3: Separatisté v Donbasu jsou místní občané.

Mýtus 4: Ukrajinská vláda se skládá z fašistů.

Mýtus 5: Ruská vláda je antifašistická.


Liz Wahlová na sebe upozornila, když začátkem března dala v přímém přenosu výpověď z ruské televize RT. Nyní vylíčila, jaké byly poměry ve zpravodajství televize placené ruským státem. “Byla jsem Putinovou figurkou,” přiznává Wahlová ve své zpovědi.

Byla jsem Putinovou figurkou, říká bývalá moderátorka ruské televize

„Dělala jsem, že nevidím, když televize očerňovala Ameriku, aby Kreml vypadal lépe a bagatelizovala zvěrstva jednoho diktátora za druhým … Ze zpráv samozřejmě vyplývalo, že Američané jsou ti zlí. Protesty měly být začátkem nevyhnutelného úpadku kapitalistické moci ve světě,“ popisuje moderátorka strategii své bývalé stanice.“

Po eskalaci krize na Ukrajině producenti podle Wahlové zvali pouze proruské hosty a komentátory. „Řekli mi, abych zdůrazňovala extremistické prvky ukrajinské opozice a novou vládu prezentovala jako nacisty,“ říká Wahlová.

„Kremlem řízené pokrývání událostí na Ukrajině provázela propaganda a cenzura, jakou jsem nikdy nezažila. Chtěla jsem, aby se diváci dozvěděli, co je stanice zač. Nic nestojí za to, být součástí Putinovy propagandistické mašinérie,“ uzavírá novinářka svoji zpověď.


Listopad Čechy s Poláky spojil, Ukrajina je zase rozdělila

Aleksandr Kaczorowski:

„Omlouvám se za ten výraz, ale když slyšíte bláboly, které nyní vypouští z úst prezident Zeman, kroutíte nevěřícně hlavou.

Jak je možné, že hlava suverénního středoevropského státu, navíc s vlastní zkušeností z roku 1968, pronáší takové nesmysly, jaké zazněly v jeho projevu na řeckém ostrově Rhodos? Nebo fakt, že česká vláda má problém rozpoznat očividnou realitu východní Ukrajiny, to, co chápe celá Evropa: že jde o vojenskou agresi jedné země proti druhé.

Pokud se k tomu jasně nepostavíte, jste spoluúčastníkem, de facto spoluviníkem celé té situace. A možná brzy přijde řada i na vás.“


Noční schůzka Merkelová-Putin: Hrůza, marnost a konec iluzí

Místo toho, aby znovu poslouchala  kancléřka Angela Merkelová sliby, které Putin už dříve nedodržel, zeptala se rovnou, čeho vlastně chce dosáhnout na Ukrajině a v bývalých sovětských republikách.

Ale nešlo to tak, jak si německá kancléřka představovala. Čtyři hodiny se snažila z bývalého agenta KGB, hovořícího plynnou němčinou, vypáčit, o co mu vlastně jde. Zpočátku sama, po půlnoci se k nim připojil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Ale všechno, co z něj kancléřka dostala, byly znovu stejné vytáčky a zapírání, které slyšela už mnohokrát.

Frustrace Merkelové byla viditelná na jejím projevu v Sydney, dva dny po noční schůzce v Brisbane. V nebývale ostrém proslovu obvinila Rusko ze “starého myšlení v rámci sfér vlivu” a porušování mezinárodního práva.

“Po hororu dvou světových válek a konci studené války je zpochybněn mírový řád v Evropě,” prohlásila kancléřka.

Totéž ostatně zopakovala dnes v německém parlamentu: anexe Krymu se podle ní “nedá ničím ospravedlnit”. Rusko provádí v ukrajinské krizi “agresivní politiku” a Moskva “ohrožuje mírové uspořádání Evropy”.

“Protože jsme vyloučili válku, někteří lidé si myslí, že si s námi mohou dělat, co se jim zlíbí. Nemohou,” řekla Merkelová nedávno při projevu v kostele, ve kterém byla kdysi pokřtěna.


Ruské bombardéry krouží kolem Evropy. Strach z kolize roste

Rekord překonaly v neděli 7. 12., kdy jich NATO v jeden moment nad Baltským mořem, nedaleko litevského a lotyšského vzdušného prostoru, zaznamenalo osmadvacet. O den dříve prolétávalo stejnou oblastí třináct ruských vojenských letadel. Mezi nimi strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. „Je to Putinův způsob ukazování síly,“ řekl televizi CNN nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ruská letadla prolétávala bez povolení vzdušným prostorem jiných evropských zemí letos už více než stokrát. Třikrát více než loni.


Ruský vojenský stroj a boeing dělilo od katastrofy 90 metrů

Za posledních osm měsíců NATO zaznamenalo nejméně 40 provokací, převážně narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny.

Švédská vláda až nyní zveřejnila informaci o tom, že letoun společnosti SAS se 132 lidmi na palubě se málem dostal do kolize s ruským armádním strojem jihozápadně od Malmö. Ruský letoun vletěl do oblasti takříkajíc “neohlášen”. Oba stroje dělilo od sebe přibližně devadesát metrů. “Nehodu se podařilo odvrátit pouze díky dobré viditelnosti a včasné reakci pilotů dopravního letadla,” uvádí se ve zprávě analytického centra European Leadership Network (ELN).

K narušení vzdušného prostoru ruskými letadly dochází vedle Skandinávie především v Pobaltí, ale také nad Černým mořem a u hranic Spojených států, Kanady nebo Portugalska. Švédsko podezřívá Rusy z toho, že k jeho břehům nedávno vyslali ponorku.


Sanya Sotkin


Chcete mi něco říct? Tak mi to řekněte.