Bali – přílet

Tak konečně přišel ten den, kdy mi letí letadlo na Bali. Nezbývalo, než se sbalit a vyrazit na letiště. Jako mazák jsem provedl sám check-in u koisku, abych se vyhnul půlhodinové frontě a zamířil si to do krátké fronty pro lidi, kteří již mají palubní vstupenku. Tam si mě však vyhmátl zřízenec letiště, že ta krátká fronta je jenom pro lidi, kteří si provedli check-in přes web nebo přes mobilní aplikaci a odvedl mě do té půlhodinové fronty.

Samotná cesta byla zkouškou pro silné povahy. Přede mnou neustále někdo zvracel, za mnou brečelo dítě a vedle mě neustále kašlal nějaký důchodce. V téhle společnosti na prostoru 60 × 60 cm musíte strávit 12 hodin. A ještě za to chtějí peníze!

Na letišti na mě čekal přátelský domorodec Kris a v ruce držel cedulku s mým jménem.

„Nazdar kamo, jag se maš?“, byla jeho první slova. Odvezl mě do vily a pak do místní nálevny alkoholických nápojů, kde jsem se seznámil s mými hostiteli. Všichni jsou velice free a cool, na mě už trochu příliš.

Hned u nálevny byla pláž, kde chytali za soumraku ryby. Udělal jsem pár fotek, ale nemám čas je zpracovat, neboť za 4 hodiny mě čeká celodenní trip a na ten bych se rád vyspal…

[Spustit přehrávání]